Když jsem přijížděl domů, vjel jsem omylem do jiného dvora a naboural do stromu, protože ho doma na tomto místě nemám.
To druhé auto do mne nabouralo bez jakéhokoliv předchozího varování.
Myslel jsem, že mám stažené okénko. Zjistil jsem ale, že je zavřené, když jsem vystrčil ruku ven.
Srazil jsem se se stojícím nákladním automobilem, když přijížděl z opačného směru.
Ten dědula, kterého jsem porazil, by se na druhou stranu silnice stejně nedostal.
Chodec do mne narazil a pak mi skočil pod auto.
Ten chodec váhal, kterým směrem se má vydat, a tak jsem ho přejel.
Přejel jsem krajnici, pohlédl na svou tchýni a sjel jsem z náspu.
Narazil jsem do telefonního sloupu, protože jsem chtěl zabít mouchu.
Celý den jsem strávil nakupováním sazenic a rostlin a už jsem byl na cestě domů. Když jsem přijel na křižovatku, vynořil se přede mnou živý plot a zaclonil mi výhled.
Nezvládl jsem zastavit a naboural jsem tak do jiného vozu. Řidič i spolujezdci se pak neprodleně odebrali na zdravotní dovolenou.
Když se mi stala nehoda, řídil jsem už čtyřicet let a usnul za volantem.
Protože jsem nechtěl vrazit do nárazníku auta přede mnou, srazil jsem chodce.
Abych auto řádně zaparkoval, nacouval jsem do jiného vozu.
Kde se vzalo, tu se vzalo, přijelo neviditelné auto, narazilo do mého vozu a zase zmizelo.
Řekl jsem policii, že nejsem zraněný, ale když jsem si sundal klobouk, zjistil jsem, že mám frakturu lebky.
Ten náklaďák nacouval skrz přední sklo do manželčina obličeje.
Ve tváři toho starého pána, který se odrazil od mého auta, jsem si všiml nečekaně smutného výrazu.
Nepřímou příčinou této nehody byl chlapík v malém autě s velkou hubou.
Když auto sjelo z cesty, vyhodilo mě to ven. Později mě pak našla v příkopě toulavá kočka.
Ten chlap se potácel přes celou silnici. Než jsem ho srazil, musel jsem několikrát prudce strhnout volant.
Telefonní sloup se rychle přibližoval. Snažil jsem se mu uhnout z cesty, ale najednou mi narazil do předku auta.
